Napřed malý příběh. Na zimu si vždy chystám něco co bych se rád naučil, pro tuto zimu to bylo proniknutí do tajů Arduina. No a nejlépe se to člověk učí na něčem co mu pomůže. Na internetu jsem na webu rcgroups narazil na CG Scale, která byla uvolněna k volnému stažení a je na Arduinu postavena. Říkal jsem si, že to je jednoduché a možná mi to pomůže s vyvažováním mých modelů. Nakolik jsem se mýlil popíšu dál.
V první řadě bylo potřeba u někoho domluvit tisk dílů. Oslovil jsem pár kamarádů, kteří disponují 3D tiskem a data jim zaslal. Nejlépe se toho ujal Jan Pejchar z Brna. Vytištěné díly na 3 kusy CG Scale jsem měl doma do týdne. Více času zabralo dodání elektroniky, tu jsem objednával v ČR. Následná etapa osazení a oživení mi zabrala více jak 14 dní. Nejvíce mi dalo zabrat pochopit jak to celé funguje. Jak naschvál, jsem si stáhl výkres zapojení a k tomu nekorektní software. Ve výkresu bylo špatně i zapojení převodníků. Stálo mě to pár probdělých nocí, ale následná radost z prvního rozsvícení displeje váhy to vše nahradila. Někde v tento okamžik do příběhu vstoupil Radim Ptáček ze Zlína. Vynikající elektronik a programátor. S jeho pomocí jsem CG Scale úspěšně rozchodil. Protože jsem tvor ukecaný, tak mě pár modelářských kamarádů požádalo zkompletování váhy pro ně. Bohužel se ale ukázalo, že váha má pár nedostatků s kterými mi Radim velmi ochotně pomohl.
Bylo potřeba nakreslit a vytisknout širší podložky pod křídla, aby se dala váha použít i pro modely F3B a F5J ( i některé trupy modelů F3K jsou celkem široké ). Nakonec vznikly další 2 varianty. Odladit bylo potřeba i kalibraci váhy, nejdůležitější činnost pro správnou funkci. To byl nakonec jeden z důvodů kompletního přeprogramování software pro váhu. Dříve se kalibrovalo jednou referenční vahou, dnes již vyvažujeme 3mi různými váhami. Radim navrhl úpravu hardware a doplnil původní váhu o modul Bluetooth a k tomu naprogramoval aplikaci pro Windows a Android. Obě aplikace dnes umí nejenom ukazovat celkovou váhu modelu a těžiště, ale je v nich zakomponována další funkce. A to kolik je potřeba dovážit dle požadovaného těžiště a umístnění olova od náběžné hrany křídla. Napřed jsem si říkal na co, vždyť když model dovážím tak se mi těžiště hned ukáže. Musím ale přiznat, že se mi tato “fičura” líbí čím dál víc. Také je možné v obou aplikacích ukládat naměřené hodnoty s doplněním poznámky pro možnost zpětného náhledu jaká byla váha a těžiště. Do váhy také přibylo piezo, které signalizuje nízký stav baterie, nebo pokud je váha v nečinnosti déle jak 15 min.
S přibývajícími sestavenými kusy jsem se postupně ale setkával s rozptylem kvality dodávané elektroniky. K šílenství mě doháněly některé dodávky elektroniky, kdy mi bylo posláno něco jiného než jsem si objednal. Řešit jsem musel i použité materiály pro 3D tisk dílů, hlavní problém je zvolit správné procenta výplně, aby byly vytištěné díly pevné a nekroutili se. Bylo potřeba pochopit a hlavně odladit spousta dalších drobností, které ovlivňují přesnost měření. Odzkoušené mám 2 různé displeje (LCD 2×16 znaků a OLED 0.96“) , ke kterým Radim naprogramoval firmware. Zabralo nám to s Radimem 3 měsíce pilného vývoje.
Kdo si myslí, že už není co vylepšovat, tak se hrubě plete. Další vývoj není nikdy ukončen. Původně jsme s Radimem vymysleli desku s definovanou váhou pro ověřování výpočtu těžiště, která se položí přes obě podložky křídla. Následně se ukázalo, že by se to líbilo i klukům. Mohli by CG scale používat i jako obyčejnou váhu. V klubu mě oslovili kluci s velkými modely, jestli bych neudělal váhu i pro ně. To ale už nepůjde jenom formou 3D tisku. Budu muset vyřešit výrobu dílů váhy i z jiných materiálů. Požadavek je váživost do 25 kg a možnost vážit jak motorové tak i bezmotorové modely. Princip váhy a použitá elektronika lze využít i pro další modelářské i nemodelářské věci. Mám s Radimem rozpracované projekty pro automodeláře a pro lukostřelbu. Tak to někdy dopadne, když si člověk chce jen “něco” naučit.
